Tukové buňky

Tvorba tukových buněk (adipocytů) v lidském těle je fascinující proces, který neprobíhá neustále stejným tempem. Dlouho se věřilo, že jejich počet je v dospělosti neměnný, ale moderní věda ukázala, že realita je o něco dynamičtější.

1. Kdy se tukové buňky množí nejrychleji:
Třetí trimestr těhotenství: První velká vlna vzniká ještě před narozením.
První rok života: Období rychlého růstu kojence.
Puberta: Během dospívání dochází k masivnímu nárůstu počtu buněk vlivem hormonálních změn.

2. Dospělost: Dynamická rovnováha
Po skončení puberty - kolem dvacátého roku života - se celkový počet tukových buněk u zdravého člověka stabilizuje. To ale neznamená, že jsou stejné po celý život.
Obnova: Každý rok zanikne asi 10 % tukových buněk a jsou nahrazeny novými.
Životnost: Průměrná tuková buňka žije přibližně 10 let.

3. Extrémní případy: vznik nových buněk i v dospělosti 
Pokud člověk dlouhodobě přijímá mnohem více energie, než vydává, tělo reaguje ve dvou krocích:
Hypertrofie: Stávající tukové buňky se zvětšují (mohou se nafouknout až na několikanásobek své velikosti).
Hyperplazie: Jakmile stávající buňky dosáhnou svého limitu a "už se do nich nic nevejde", tělo je nuceno vytvořit buňky zcela nové.

KLÍČOVÉ JE DĚTSTVÍ
Dětství je období, kdy tělo vytváří největší počet tukových buněk. Pokud dítě trpí obezitou, má často o 20–40 % více adipocytů než jeho vrstevníci. Tyto buňky potom zůstávají v těle celý život. Studie bohužel potvrzují, že dětská obezita je jedním z nejpřesnějších prediktorů obezity dospělé.

MAJÍ BUŇKY PAMĚŤ ?

Ano, mají. Nazývá se epigenetická paměť. A funguje takto:

• Zápis do buněk: Při nadváze dochází v tukové tkáni k trvalým změnám v expresi genů. Buňky si "zapamatují", že byly větší a metabolicky aktivnější.
• Efekt po zhubnutí: I když buňky při dietě zmenší svůj objem, tyto genetické změny v nich zůstávají. To tělo "naprogramuje" k tomu, aby při první příležitosti (např. zvýšeném příjmu kalorií) začalo tuk opět rychle ukládat. Tato paměť vysvětluje, proč je tak těžké vyhnout se opětovnému přibrání. Pokud jste ale schopni udržet si stabilní váhu nejméně jeden až dva roky, paměť buněk se začne vymazávat a začínají si pamatovat nový stav.

Přelstít biologickou paměť tukových buněk je běh na dlouhou trať, protože tělo bojuje o návrat k tzv. Set Pointu (váze, na kterou je zvyklé). Dobrou zprávou ale je, že epigenetické nastavení není vytesané do kamene navždy - lze ho postupně "přepsat".

POMŮŽE KRYOLIPOLÝZA?

Kryolipolýza může s biologickou pamětí pomoci zcela zásadním způsobem - na rozdíl od diety totiž tukové buňky nezmenšuje, ale fyzicky je likviduje. Je to účinný nástroj na "vymazání" lokálních center tukové paměti, ale nenahrazuje celkový metabolický restart. Pro "přepsání" celkové metabolické paměti je stále nutné kombinovat zákrok se zdravou stravou, dostatečným spánkem a pohybem. Po kryolipolýze budete mít v ošetřené oblasti méně tukových buněk, ale pokud se budete nesprávně stravovat nebo přejídat, zbylé buňky budou zvětšovat svůj objem. Proto se doporučuje zákrok opakovat několikrát za sebou. 

ČÍM DELŠÍ ČAS VĚNUJETE "ÚDRŽBĚ" SVÉHO TĚLA, TÍM BUDOU VÝSLEDKY KVALITNĚJŠÍ.

Doba mezi jednotlivými ošetřeními není o hladovění ani o dietě, ale striktně se doporučuje kvalitní stravování, odpovídající pitný režim, lymfatické masáže, zvýšený pohyb (rychlé procházky) a dostatek spánku.

Odstranění tukových buněk kryolipolýzou není záležitost jednoho dne. Celý proces jedné partie trvá několik měsíců. Pokud se rozhodnete pro toto ošetření, budete muset právě těch několik měsíců dodržovat zásady správného životního stylu. 70% práce udělá přistroj, 30% budete muset zvládnout Vy. A protože se jedná o dost dlouhou dobu, začnou buňky paměť přetvářet. 

Resetování tukové paměti není ani o jedné jediné dietě, ale o dlouhodobém udržení stability. Tělo potřebuje důkaz, že nová, nižší váha je "bezpečný stav", nikoliv období hladomoru. Chcete-li přelstít "tukovou paměť", musíte tělu vyslat jasné a dlouhodobé signály, že nový stav je bezpečný. 

Změna stravovacích návyků:

• Cílem není hladovění, které paměť naopak aktivuje, ale změna prostředí v buňkách.

Pohyb:

• Cvičení není jen o kaloriích, ale o vysílání hormonálních signálů (myokinů) do tukových buněk. Pro resetování paměti je lepší cvičit 30–40 minut 3x až 4x týdně než se jednou týdně zničit na dvě hodiny. Tělo potřebuje pravidelný signál, že energie je využívána, nikoliv šetřena.

Vyhýbání se stresu:

• Chronický stres (kortizol) je hlavním spojencem tukové paměti.

Dostatečný spánek:

• Bez 7–8 hodin spánku tělo odmítá "přepsat" staré programy pro ukládání zásob.